Inflace na cíl až v roce 2025, pokud se rizika nenaplní

V roce 2023 se globální ekonomický růst ukázal jako relativně dobrý a inflace klesala rychleji, než se očekávalo. Výsledky se však v jednotlivých zemích lišily, dynamický růst zaznamenaly Spojené státy a mnoho rozvíjejících se ekonomik vyváženo zpomalením ve většině evropských zemí, podle nejnovější zprávy OECD.

Nedávné ukazatele naznačují určité zpomalení růstu, což odráží dopad přísnějších finančních podmínek na trhu s úvěry a bydlením, jakož i utlumené aktivity v mezinárodním obchodu. Útoky na lodě v Rudém moři výrazně zvýšily náklady na námořní dopravu a prodloužily dodací lhůty, což narušilo výrobní plány a zvýšilo tlak na ceny.

Předpovědi HDP na příští roky

Předpokládá se, že růst globálního HDP se v roce 2,9 zpomalí na 2024 % z 3,1 % v roce 2023, než se v roce 3,0, až se finanční podmínky stanou příznivějšími, vrátí na 2025 %.

Očekává se, že meziroční růst HDP ve Spojených státech zůstane zachován podporovány výdaji domácností a silné podmínky na trhu práce, ale očekává se, že v roce 2,1 klesne na 2024 % a v roce 1,7 na 2025 %.

růst PKB v eurozóně se očekává, že v roce 0,6 bude činit 2024 % a v roce 1,3 2025 %, přičemž ekonomická aktivita bude krátkodobě omezena přísnými úvěrovými podmínkami, než se zvýší, když posílí reálné příjmy.

Očekává se, že růst Číny zpomalí na 4,7 % v roce 2024 a 4,2 % v roce 2025 navzdory dalším politickým stimulům, což odráží oslabenou spotřebitelskou poptávku, vysoký dluh a slabý trh s nemovitostmi.

Cílová inflace až v roce 2025

Očekává se, že se inflace vrátí k cílům ve většině zemí G20 do konce roku 2025. Očekává se, že celková inflace v ekonomikách G20 klesne z 6,6 % v roce 2024 na 3,8 % v roce 2025, přičemž jádrová inflace ve vyspělých ekonomikách G20 by měla klesnout na 2,5 % v roce 2024 a 2,1 % v roce 2025.

Na jistotu je však ještě příliš brzy cenové tlaky byly zcela potlačeny. Podmínky na trhu práce se staly vyrovnanějšími, ale růst jednotkových nákladů práce zůstává celkově nad tempy odpovídajícími střednědobým inflačním cílům.

Riziko geopolitického napětí, hrozba návratu inflace

Vysoké geopolitické napětí představuje značná krátkodobá rizika pro ekonomickou aktivitu a inflaci, zejména pokud by konflikt na Blízkém východě narušil energetické trhy. Mohou také pokračovat tlaky na ceny služeb vést k neočekávanému zvýšení inflace a způsobit přecenění na finančních trzích, protože se přehodnocují očekávání měnového uvolňování. Růst by také mohl být slabší, než se předpokládalo, pokud se dlouhodobé efekty dřívějšího zvýšení úrokových sazeb ukáží jako silnější, než se očekávalo.

Měnová politika musí zůstat obezřetná, aby udržitelně udržela pod kontrolou základní inflační tlaky. Existuje prostor pro pokles úrokových sazeb s poklesem inflace, ale očekává se, že politika zůstane ve většině velkých ekonomik nějakou dobu restriktivní, uvádí shrnutí zprávy OECD z 5. února 2024.