Rada pro měnovou politiku snížila sazby o 25 bodů. Argumenty za tímto rozhodnutím

Rada pro měnovou politiku snížila úrokové sazby z několika důvodů. Za prvé je to oslabená kondice globální ekonomiky a také přetrvávající nejistota ohledně budoucí ekonomické aktivity v největších ekonomikách. Zejména v eurozóně, kde meziroční dynamika ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí mohla klesnout, zatímco v Německu zůstala záporná.

Za druhé je patrné snížení inflace v mnoha zemích při zachování zvýšené roční dynamiky cen. Pokles cen surovin a uvolnění napětí v globálních dodavatelských řetězcích snižují cenový tlak, který se odráží v nižších výrobních cenách. Jádrová inflace však zůstává relativně vysoká, i když má klesající tendenci.

Zatřetí, slábnoucí globální ekonomická situace ovlivnila i polskou ekonomiku, což se projevilo v nižší dynamice ekonomické aktivity, poklesu maloobchodních tržeb a průmyslové výroby. Navzdory tomu zůstává trh práce stabilní a nezaměstnanost je nízká. Dynamika zaměstnanosti v podnikovém sektoru se však zpomalila.

Za čtvrté, údaje naznačují pokles inflace, a to jak celkové CPI, tak jádrové inflace. Hlavními faktory ovlivňujícími pokles inflace byly nižší ceny energií, potravin a nealkoholických nápojů. Ve vztahu k datům CIS lze předvídat, že klesá i jádrová inflace. Nižší dynamika prodaných cen průmyslové výroby naznačuje, že externí nabídkové šoky odeznívají a nákladové tlaky jsou omezující.

Na základě těchto skutečností Rada pro měnovou politiku rozhodla o snížení úrokových sazeb NBP. To je v souladu s inflačním cílem NBP ve střednědobém horizontu. Rada se domnívá, že snížení inflace může přispět k posílení polského zlotého, což je v souladu s fundamenty domácí ekonomiky. Rada bude situaci nadále sledovat a její budoucí rozhodnutí budou záviset na příchozích údajích o inflaci a ekonomické aktivitě.

Na základě komuniké připojeného k rozhodnutí Rady pro měnovou politiku.