Tento týden patří centrálním bankám
Nový týden na finančních trzích odstartoval další díl energetické krize v Evropě a na jeho konci zazní stejné téma, ale především to bude týden ve znamení rozhodování centrálních bank o úrokových sazbách.
Euro dolar prolomil hranici 0,9900
Točit rusky Gazprom plynový kohout na plynovodu Nord Stream 1 vyvolal novou vlnu obav z důsledků energetické krize, která pohlcuje Evropu. Reakce trhů byla okamžitá. Kurs EUR / USD klesl pod 0,99 a byl na úrovních, které nebyly zaznamenány dvě desetiletí. Nálady se zhoršily i na burzách. Zejména na obchodním parketu ve Frankfurtu, což je pochopitelné, protože časově neomezené zastavení dodávek plynu v současnosti dopadá na Německo.
Strach se však nezměnil v paniku. Naopak. Podařilo se nám ho trochu zkrotit. V důsledku toho EUR / USD a DE40 mírně zvýšené, čímž se minimalizují ranní ztráty.
Energetická krize v Evropě
Téma energetické krize bude stále aktuální. Do konce týdne. Především to, že právě v pátek 9. září se bude konat mimořádný summit ministrů energetiky EU, na kterém se má rozhodnout o uvolnění situace na energetickém trhu.
Přestože energetická krize v současnosti pohlcuje pozornost trhů, tento týden, který právě začal, bude především týdnem centrálních bank.
V úterý (6. XNUMX.) rozhodne o úrokových sazbách Reserve Bank of Australia. Trh nepochybuje, že v reakci na přetrvávající inflační riziko banka zvýší své úrokové sazby o 50 bazických bodů (bp). Toto rozhodnutí bude znamenat, že hlavní sazba v Austrálii vzroste na 2,35 %.
Ve středu se bude rozhodovat o měnové politice v Polsku a Kanadě. Vše tomu ovšem nasvědčuje Rada pro měnovou politiku (MPC) bude mít tvrdý oříšek, úrokové sazby nakonec zvedne jen o 25 bp na 6,75 procenta.
K mnohem vyššímu zvýšení sazeb dojde v Kanadě, kde se centrální banka s největší pravděpodobností rozhodne posunout sazby nahoru až o 75 bp. To by znamenalo zvýšení hlavní sazby na 3,25 %.
Rozhodne se ve čtvrtek Evropská centrální banka. Trh uznává, že bance budou účtovány sazby minimálně o 50 bodů, ale počítá s možností jejich zvýšení o 75 bodů. Tento scénář naznačuje téměř polovina dotázaných ekonomů agentury Reuters. Pokud by se naplnila, depozitní sazba v eurozóně by se zvýšila na 0,75 % a refinanční sazba na 1,25 %.