Inflace v Polsku. Existují nějaké šance na jeho zpomalení v druhé polovině roku 2020?

Nějakou dobu bojujeme s vysokou inflací. Rada pro měnovou politiku (která se navíc rozhodla včera o dalším snížení úrokové sazby) po dlouhou dobu ignorovaly vzestupnou dynamiku tohoto ukazatele. Do „koronavirové krize“ (jako mnoho zemí) jsme vstoupili vysoko  růst cen, který de facto vedl k silnějším vedlejším účinkům se zpomalením ekonomiky. Omezení, zejména v oblasti služeb, ovlivnily nejen PMI (z tohoto odvětví), ale především ekonomický růst. Alespoň teoreticky by měla existovat pozitivní korelace. Inflace v Polsku by se proto v blízké budoucnosti měla také zpomalit.

Příliš mnoho najednou

Těžko mluvit o úplném zpomalení inflace v letošním roce. Je pravda, že inflační trend bude mnohem menší, ale to s sebou nese normalizaci růstu cen v perspektivě i několika desítek nadcházejících měsíců.  Stojí za zmínku, že polská ekonomika v posledních měsících zažila krátkodobé „šoky“. Zpočátku byl hlavně sektor služeb prakticky odříznut od poptávky po jeho zboží. Nabídka na základě  omezení, narušil provádění a shromažďování objednávek ve většině podniků v zemi. Nyní máme opačnou situaci, „šok“ omrzlina. Požadavek, který nyní pozorujeme, je velmi impulzivní. Samozřejmě se to začíná zplošťovat. Nejistota, která stále brzdí podnikové investice a výraznější spotřebitelské výdaje v ekonomice, zejména na luxusní zboží.

Inflace v Polsku a náklady

Za námi je spuštění téměř všech podniků, které musely zastavit obchodní operace po dobu největších omezení. Náklady vzniklé podnikatelům v souvislosti se zavedením omezení nebyly plně kompenzovány (někdy i zanedbatelně). I přes opakující se poptávku ji samozřejmě stále omezují další zákazy. Masky, dezinfekční prostředky a jiná zvláštní opatření a méně zákazníků vytvářejí dodatečné náklady, kterým společnosti dosud nepocházely. Budou je chtít přenést na spotřebitele?

Inflace v Polsku v letech 2006–2020. Zdroj: Ekonomika obchodování

Ve skutečnosti se nacházíme ve stejné míře hodnoty inflace jako v letech 2008–2009 a na přelomu let 2011–2013. Na jedné straně by se v důsledku nižšího ekonomického růstu (nebo snížené dynamiky růstu) měla inflace také výrazně zpomalit. Na druhé straně existují zvýšené náklady, které mohou být přeneseny na spotřebitele následným zvýšením cen.

Výhled na druhou polovinu roku 2020

Nedostatek jasného výhledu inflace může způsobit mírné zděšení. Za zmínku stojí i další makroekonomické ukazatele, které jsou dobrými parametry pro určování inflačních trendů. Věnujme pozornost indexu spotřebitelských cen. Data použitá pro výpočty jsou samozřejmě průměrována. Jedná se o ceny zboží a služeb nakupovaných domácnostmi.

Index spotřebitelských cen v Polsku v letech 2006–2020. Zdroj: Ekonomika obchodování

Index spotřebitelských cen, který jsme uvedli výše, vypadá téměř analogicky k inflaci. Důvodem je jednoduchá skutečnost, že čím vyšší je spotřeba, tím de facto je vyšší inflace. Zvýšená poptávka po službách a zboží zvyšuje jejich ceny. Prezentované údaje pocházejí z období 2006–2020. Vysoká dynamika růstu, kterou pozorujeme od konce roku 2019 do roku 2020, je významná. Dalo by se namítnout, že stále máme „místo“ ke zvýšení inflace, protože konzumní chování se výrazně nezměnilo. Na druhé straně mnoho analytiků tvrdí, že za námi stojí nejvyšší inflace, což naznačuje „vrchol“ cen potravin. Ve skutečnosti lze očekávat pokles z úrovní blízkých 8%.

V prostředí omezené poptávky, se kterou se v současné době zabýváme, je vize dalšího zvyšování cen méně pravděpodobná. Vysoká inflace již ovlivnila zlotý, jehož pokles kupní síly měl za následek oslabení vůči hlavním měnám (nejviditelnější jsou odpisy na EUR a USD). Existuje tedy dobrá šance, že budeme v Polsku na chvíli schopni stabilizovat inflaci, ale vyhlídky na její dlouhodobou kontrolu jsou již silně rozmazané. Pokud předpokládáme, že hluboká recese teprve přijde, pravděpodobně uvidíme další růst inflace.