Free float - volný plovák. Co říká o akcionářské struktuře?

Někteří investoři doporučují hledat společnosti s nízkým „obsahem“ free floatu v celkové akcionářské struktuře, jiní naopak. Stojí za to vědět, co je ve skutečnosti onen „mýtický“ termín, který se tak často objevuje v diskuzích akcionářů. Kde o tom najít informace? Dokážete na jeho základě postavit investiční strategii? Je lepší nízký nebo vysoký? O tom a mnohem více o free floatu se dozvíte v následujícím článku.

Free float, co to je?

Kolik je investorů, tolik názorů na volné obchodování. Začněme nejprve samotným konceptem. Free float není nic jiného než počet akcií držených jednotlivými (menšinovými) investory, jejichž podíl na celkových nakoupených cenných papírech nepřesahuje 5 % emitovaných společností.. Sluší se dodat, že tento ukazatel (free float) vylučuje tzv vyhrazené akcie. Zjednodušeně řečeno se jedná o cenné papíry dané společnosti přidělené například jejím manažerům. Mohou to být například forma odměny či bonusů daného senior manažera. Navíc volný plovák není součástí dodávky akcie na jméno, tedy vlastněné např. zaměstnanci a osobami úzce spjatými s podnikem. Najdeme ho na stránkách makléřských domů nebo firem. Tyto informace jsou také dostupné na známých analytických webech.

Který free float je lepší pro investici?

Názory na toto téma jsou silně rozdílné. Začínající investoři si ho nevšímají a ti zkušenější se většinou dělí na dva tábory. Zvažte první příklad, kde je množství volného plováku malé. Klíčovou otázkou tedy je, jaká úroveň volného pohybu je považována za nízkou? Existuje vysoce teoretický a konvenční limit 50 %. Podle mě je to velmi obecné, vzhledem k „rovnému rozdělení“ akcionářské struktury. Subjektivněji řečeno, nízký volný pohyb je takový, který kolísá kolem 40% -35% a méně. Je to dobré nebo špatné? Vše záleží hodně na preferencích.

Na jedné straně lze tvrdit, že nízká úroveň akcií v rukou menšinových akcionářů způsobuje problémy s likviditou. S tímto tvrzením by se také dalo nesouhlasit, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že méně akcií v oběhu se rovná většímu počtu transakcí, které jsou na něm provedeny. Podle mého názoru je tato problematika velmi kontroverzní. Těžko mluvit o velkém počtu zakázek za konkrétní hodnotu, když to mezi potenciálními kupci nevzbudí zájem.

Nízký volný pohyb je také ekvivalentní několika nebo jednomu velkému akcionáři. Tento typ podílu se nazývá koncentrovaný a je typický pro malé a střední podniky. Před asi tuctem let byla na burze poměrně vysoká móda akvizičních společností s nízkým objemem volného pohybu. Věřilo se, že velký akcionář bude řídit společnost tak, aby co nejrychleji zvýšil jejich cenu a prodal své akcie se ziskem. Stinnou stránkou malého množství volných akcií je jejich náchylnost k ekonomickým výkyvům a manipulaci.

Rozptýlený podíl akcií

Velké podniky mají obvykle velký podíl minoritních akcionářů (berme jako měřítko volný pohyb přes 50 %) v akcionářské struktuře společnosti. Naprostá většina firem s takovými parametry sídlí v index WIG20, který je ztotožněn s nejvyšší likviditou tam uvedených cenných papírů. Za potenciální výhody a nevýhody této situace můžeme považovat všechny reciprocity nízkého volného plováku. Při výběru konkrétního cenného papíru do portfolia oproti volnému obchodování bychom se však měli zamyslet nad tím, kdy hodláme koupit podíl nad 2 %. Proč? Předpokládejme, že existuje pro nás atraktivní společnost, jejíž free float je 30 %, a potenciální návratnost vloženého kapitálu hodnotíme o něco hůře, ale má free float 70 %. S ohledem na vztah mezi likviditou a úrovní cenných papírů v rukou minoritních akcionářů je pravděpodobnější, že budeme nakupovat cenné papíry s vyšší mírou likvidity a vzdáme se tak potenciálně vyšší míry návratnosti.

Pokračujeme-li dále, předpokládejme, že máme k dispozici 1000,00 PLN a obě společnosti nám za tento kapitál nabízejí 100 akcií (10 PLN za akcii). Abychom naše výpočty co nejvíce zjednodušili, předpokládejme, že se obě společnosti těší podobnému zájmu a počet všech jejich akcií je 10 000 000. Vyplatí se vzdát se lepší investice na úkor teoreticky větší likvidity? Odpověď je myslím zřejmá každému a rozhodně není. První společnost (10 000 000 x 30 %) drží 3 000 000 akcií v rukou menšinových akcionářů. Bude ochota prodat / koupit 100 cenných papírů extrémně obtížná?

Souhrn

Free float (nemluvíme o extrémních situacích) je pro nás dle mého názoru důležitý, pokud plánujeme větší investici a chceme více likvidity. Při posuzování potenciálního zájmu o akcie společnosti je důležitá i samotná akcionářská struktura, čemuž pomůže i sledování změn, které v ní nastaly. Myslím, že byste k volnému pohybu měli přistupovat ne striktně analyticky, ale psychologicky. Když si všimneme, že management nebo vlastník mají velký podíl na celkových akciích společnosti, poskytuje to určitou informaci, že management věří v její další rozvoj. Těchto závěrů může být nespočet a my sami bychom měli najít „zlatou střední cestu“ ve volném pohybu, která je pro nás nejlepší.