Od MAGA k MEGA – Podnítí Trump dlouhodobý růst v Evropě?

Trumpův hlavní politický slogan „Make America Great Again“ v praxi přinesl na akciovém trhu opačné výsledky. Americké trhy, které byly zbytkem světa po půldruhé dekády bezkonkurenční, nyní zažívají korekci. Evropské země na oplátku v reakci na jeho politiku změnily politické a ekonomické paradigma z úsporných opatření na rozsáhlou ekonomickou stimulaci. To již přineslo první pozitivní dopady na trhy starého kontinentu a dává naději na dlouhodobý býčí trh. Není to však zaručeno.

2008 USD investovaných do indexu S&P 500 na konci roku 920 by se dnes vrátilo 339 USD, včetně reinvestovaných dividend, podle analýzy London Stock Exchange Group. Mezitím by podobná investice do indexu MSCI Europe přinesla zisk téměř třikrát menší – XNUMX USD. Letos se však trendy obrátily a americká dominance zakolísala.

Nová cla, zpochybňování aliancí a transatlantické obchodní dohody ze strany nové administrativy ve Washingtonu působí na úkor místních trhů a zároveň poskytují Evropu pobídku k samostatnému řešení současných výzev a rozvoji. „Make Europe Great Again“ – nakolik je takový slogan adekvátní ohlašovaným investicím a politikám?

Ekonomická studená sprcha

Špatná znamení pro budoucnost NYSE a S&P byla vidět už před Trumpovým prezidentováním. Ruchir Sharma z Rockefeller International napsal v prosinci The Financial Times [1] na téma "přebytek investorů, nadhodnocování a přehánění Ameriky." Poukázal také na známky bubliny, jako je nepřiměřená hodnota amerických trhů, která představovala 70 procent. index světového akciového trhu k HDP, což odpovídalo 27 procentům. globální. Trumpova celní politika posílila obavy: zaměřování se na blízké spojence, zatímco nerozhodnost a nestálost při uvalování cel vážně narušují investiční plány. V USA navíc narůstají inflační tlaky a dokonce i stagflace, což by mohlo s ohledem na klesající zaměstnanost a růst mezd ještě více zasáhnout příjmy domácností.

Zatímco na amerických burzách narůstaly nepokoje, Evropa se musela probudit z ekonomické letargie. V loňském roce Evropská unie narazila na další překážky ve svých dvou největších ekonomikách: Francie byla v politické krizi a nemohla schválit rozpočet, zatímco v Německu se HDP snížil. Mimo EU zůstalo Spojené království v podstatě stagnující.

Oslabení aliancí a cel na vývoz do USA popohnaly země starého kontinentu k akci. Obtížné politické vyhlídky vedly k oznámení iniciativ, které by mohly výrazně zlepšit ekonomickou pozici Evropy.

Sliby a jejich krytí

Za prvé, nové plány se týkají zbrojního sektoru. Evropští lídři se shodují na potřebě vyčlenit 800 miliard eur na obranu a bezpečnost a budoucí německá kancléřka oznámila opětovné projednání limitů státního dluhu s cílem investovat 200 miliard eur do těchto sektorů a dalších 500 miliard eur do infrastruktury. Cena akcií Rheinmetall, největšího německého výrobce zbraní, vzrostla od začátku roku o hodně přes 100 procent.

To není vše – rozvoj zbrojního sektoru může stimulovat růst i v jiných odvětvích, např. v automobilovém průmyslu. Volkswagen již oznámil svou připravenost vyrábět vojenská vozidla.

Zadruhé, zatímco v USA je většina inovací tažena technologickým sektorem, v Evropě je v popředí zdravotnictví. Příkladem je Novo Nordisk, výrobce mj. Ozempic droga. Od Sharon Bell [2], senior stratég ve společnosti Godman Sachs, výhled pro toto odvětví je také optimistický.

V současnosti se Evropa jeví také jako politicky silná, což může podporovat stabilitu a následně i důvěru investorů. Francouzský parlament schválil rozpočet a téměř celý kontinent vystupuje jedním hlasem na podporu Ukrajiny a mobilizuje zdroje na její podporu. Fiskální politika může mít přímý dopad na růst, přičemž Evropská centrální banka a Bank of England snižují úrokové sazby a inflaci v jurisdikcích obou institucí téměř zpět k cíli. Značný optimismus se odráží v růstu burz od začátku roku: celoevropský index Stoxx Europe 600 o téměř 8 %, německý Dax o 14,6 %, FTSE 100 ve Velké Británii o 6,2 % a nejpůsobivější polský WIG30 – o 22,1 %.

K těmto vyhlídkám přidává jistý pesimismus skutečnost, že obchodní válka, kterou by cla mohla vyvolat, by neprospěla ani jedné straně, včetně Spojených států. Donald Trump se tedy může rozhodnout je zrušit nebo opustit, jakmile dosáhne svých údajných vyjednávacích cílů.

Zdá se mi, že v blízké budoucnosti začnou mnohé hlavy států jednat s Amerikou, což jí umožní získat výhodné podmínky. Zrušení celních sazeb pak bude stejně rozhodující jako současné hrozby. USA jsou největší světovou ekonomikou a to se v tomto období nezmění a po současných turbulencích by kromě snižování veřejných výdajů mělo přijít i snižování daní a stimulace podnikání – říká Timur Turlov, generální ředitel společnosti Freedom24.

Odraz v Americe od probíhající korekce by pro Evropu znamenal konec příznivého období kvůli pravděpodobnému toku významného kapitálu zpět do USA. Země EU a Spojené království budou také muset splnit své sliby nebo alespoň prokázat svou schopnost tak učinit v budoucnu. Aby Evropa měla šanci být „Velká“ – alespoň z pohledu burzy – musí evropští lídři přijímat rozhodnutí a rozhodné investiční a deregulační kroky, aby využili probíhající býčí trh na svých trzích nebo jej dokonce rozšířili.

[1] https://www.ft.com/content/49cca8d7-7b6e-47e3-a50c-9557d7c85fc0

[2] https://www.goldmansachs.com/insights/articles/why-european-stocks-are-outperforming-the-us

V prosinci 2024 zahájil Donald Trump, stojící před obálkou časopisu Time se svým obrázkem a titulkem „Osoba roku“, obchodování na newyorské burze. V té době už investoři varovali před bublinou na americkém trhu. Foto: x/NYSE